Cukrovka

Cukrovka je charakterizována zvýšenou koncentrací glukózy v krvi. Stálou koncentraci glukózy v krvi udržují především hormony inzulín a glukagon. Jejich působení musí být velice přesně regulováno. U diabetu dochází k poruše této regulace, která je způsobena buď nedostatkem inzulínu nebo v důsledku převahy účinku glukagonu, případně jiných glukózotolerančních vlivů, nad vlivem inzulínovým. Dochází k omezení transportu glukózy z krve do buněk, čímž narůstá koncentrace glukózy v krvi.

Příčinou onemocnění může být jednak snížená (nebo úplně přerušená) produkce inzulínu ve slinivce, ale také jeho nedostatečný účinek ve tkáních při normální produkci. Podle vyvolávací příčiny se rozlišují různé typy diabetu. Známe diabetes 1. typu závislý na inzulínu a diabetes 2. typu, který je na inzulínu nezávislý. Kromě těchto dvou základních forem diabetu se může vyskytovat i forma sekundární, známá u nádorových nebo zánětlivých onemocnění slinivky a také diabetes spojený s těhotenstvím (gestační diabetes).

Model inzulínu

Diabetes 1. typu

Diabetes 1. typu je charakterizovaný poškozením beta-buněk slinivky, které produkci inzulínu v těle zajišťují. V důsledku tohoto poškození dochází k omezení produkce inzulínu, který pak musí být do těla přiváděn injekční cestou. Destrukce beta-buněk je vyvolána autoimunitní reakcí organismu a následným zánětem. K této autoimunitní reakci jsou vrozené dispozice a dochází při ní k napadání vlastní tkáně vytvářenými protilátkami. Často je tato reakce spuštěna virovou infekcí. Diabetes 1. typu začíná většinou v dětství a v pubertě. Je charakterizován absolutním nedostatkem inzulínu, začátek onemocnění bývá náhlý, s rychlým úbytkem na váze, zvracením, častým močením, velkou žízní a mnohdy i silnými bolestmi břicha. Někdy se objeví i stavy bezvědomí. Většinou se významně snižuje chuť k jídlu, někdy může nastat i opačný trend - nezkrotitelný hlad. I v tomto případě však dochází k úbytku na váze.

Diabetes 2. typu

Diabetes 2. typu je definovaný současnou poruchou sekrece inzulínu a jeho sníženou účinností ve tkáních. Obvykle se onemocnění projeví až po 40. roce věku a většinou bývá vedle dědičných dispozic nejčastější příčinou jeho vzniku nadváha, přejídání, nevhodná strava a málo pohybu. Důležitým vyvolávacím faktorem je také dlouhodobě působící duševní stres. Paradoxem je, že pacienti s diagnostikovaným diabetem 2. typu mohou mít dokonce zvýšenou produkci inzulínu. Problém spočívá v tom, že produkovaný inzulín není ve svalové tkání dostatečně účinný, jinými slovy, pro dosažení potřebného účinku pro stabilizaci zvýšené glykémie musí slinivka uvolnit do krve větší množství inzulínu. Prvotní funkcí inzulínu v těle není snižování glykémie, ale vytváření energetických zásob (tedy zásobního glykogenu a tuku). Snižování glykémie je jen nutným důsledkem jeho snahy vytvořit v buňkách dostatek energetických zásob. Čím více molekul inzulínu v krvi koluje, tím více je stimulována jeho hlavní funkce a tím více tělo vytváří zásobního tuku. Proto je nadváha tak velkým problémem u lidí s diagnostikovaným diabetem 2. typu. U diabetu 2. typu jsou dědičné dispozice mnohem významnější a proto v příbuzenské linii s přibývajícím věkem a zvyšující se obezitou úměrně přibývá pacientů s diagnostikovaným diabetem.

Sekundární diabetes

Sekundární diabetes může být podmíněný celou řadou jiných onemocnění. Vedle zmíněných zánětlivých a nádorových onemocnění slinivky se může také jednat o úraz slinivky, defekty funkce beta-buněk především genetického původu, genetické defekty vyvolávající sníženou účinnost molekuly inzulínu, tvorba protilátek proti receptorům pro inzulín, různé infekce, onemocnění dalších žláz s vnitřní sekrecí a další onemocnění.

Gestační diabetes

Gestační diabetes je definovaný jako porucha glukózové tolerance poprvé diagnostikovaná během těhotenství. Vyšetření na gestační diabetes se provádí jednak na začátku těhotenství a pak ve 24. až 28. týdnu těhotenství. Po porodu se obvykle těhotenská porucha zcela stabilizuje a glykémie se vrátí na fyziologickou hodnotu.
U zdravých lidí se hladina krevního cukru (glykémie) může pohybovat v průběhu 24 hodin v rozmezí hodnot 3,5 až 6,6 mmol v 1 litru krve. Fyziologické rozmezí je 4,0 až 5,5 mmol v 1 litru krve.

Projevy cukrovky

Klinickými příznaky je nadměrná žízeň, nadměrné močení, bolesti hlavy, celková ochablost a slabost, nechutenství, svědění celého těla nebo jen pohlavního ústrojí, poruchy vidění, poruchy pohlavní činnosti, zpomalené hojení ran, svalové křeče, hnisavá kožní onemocnění. U některých jedinců se může naopak projevit zvýšená chuť k jídlu, avšak se současným úbytkem hmotnosti. Všechny uvedené příznaky se nemusí projevit a dokonce se uvádí, že asi 7 % diagnostikovaných diabetiků tyto příznaky vůbec nemá. Některé z těchto příznaků se mohou objevit pouze dočasně a pak zdánlivě samy od sebe ustoupí.

Komplikace spojené s cukrovkou

Následkem diabetu je celá řada zdravotních komplikací, především se jedná o srdečně-cévní onemocnění (infarkt, cévní mozkové příhody, postižení tepen), poškození ledvin, nervů, očí a nohou (tzv. diabetická noha). Špatně zvládnutý diabetes, většinou bohužel v důsledku nedostatečné kázně pacienta, může po letech skončit slepotou, amputací, nefunkčností ledvin (nutná dialýza), spánkovou apnoí nebo problémy se zuby. Přímo smrtící kombinací je diagnostikovaný diabetes a konzumace alkoholu.

Léčba cukrovky

Léčba se provádí podle typu onemocnění. V případě diabetu 1. typu se podává inzulin nebo jeho analoga a je nutná úprava jídelníčku, který musí být sestavován s přihlédnutím k výměnným jednotkám a obsahu jednoduchých cukrů v přijímané potravě a to vždy ve vztahu k prováděné fyzické aktivitě.

V případě diabetu 2. typu se upravuje životní styl a jídelníček. Důležitý je pohyb, pravidelná strava nejméně 5 až 6x denně, úprava jídelníčku spočívající v regulaci příjmu celkových sacharidů s přihlédnutím k jejich glykemickému indexu a především pak omezení v příjmu jednoduchých cukrů. Žádoucí je úměrná pohybová aktivita, která průběh onemocnění významně ovlivňuje pozitivním způsobem. Diabetik by se měl při sestavování svého jídelníčku řídit výměnnými jednotkami.

Za zmínku stojí zajímavé webové stránky www.kerbet.cz. I když se na první pohled jeví jako stránky zaměřené na hubnutí, je třeba objektivně konstatovat, že nabízí zdarma kvalitní jídelníčky vhodné i pro diabetiky. Velkou předností těchto stránek je uvádění výměnných jednotek a navíc jsou jídla vhodná pro diabetiky výrazně označena pečetí VHODNÉ PRO DIABETIKY. Stránky obsahují mimo jiné i jídelníčky sestavené přímo pro lidi s onemocněním diabetu. Pozitivně je také hodnoceno uvádění obsahu jednoduchých cukrů a zejména výstižné grafické znázornění obsahu cukru v jídle ve vztahu k potřebám konkrétní osoby.