Sladidlo DiaChrom
Víc než jen sladidlo...
CZ ▼

Co dělat, když mám zvýšený cukr v krvi

Tento článek je určený především osobám, kterým lékař sdělil, že mají zvýšenou hladinu cukru v krvi. Článek poskytuje odpovědi na celou řadu otázek, které čerstvě diagnostikovaný diabetik začíná řešit.

Co je to diabetes?

Cukrovka je charakterizována zvýšenou koncentrací glukózy v krvi. Klinickými příznaky je nadměrná žízeň, nadměrné močení, bolesti hlavy, celková ochablost a slabost, nechutenství, svědění celého těla nebo jen pohlavního ústrojí, poruchy vidění, poruchy pohlavní činnosti, zpomalené hojení ran, svalové křeče, hnisavá kožní onemocnění. U některých jedinců se může naopak projevit zvýšená chuť k jídlu, avšak se současným úbytkem hmotnosti. Všechny uvedené příznaky se nemusí projevit a dokonce se uvádí, že asi 7 % diagnostikovaných diabetiků tyto příznaky vůbec nemá. Některé z těchto příznaků se mohou objevit pouze dočasně a pak zdánlivě samy od sebe ustoupí. Diabetes se laboratorně prokazuje stanovením koncentrace glukózy v žilní krvi.          ... více zde.

Co je pro diabetika nejdůležitější?

Diabetik musí zvládnout průběh své glykémie, proto si musí hlídat příjem sacharidů v potravě. Neznamená to však, že čím méně sacharidů diabetik přijímá, tím je to pro léčbu diabetu lepší. Sacharidy jsou velice důležitou složkou potravy diabetika, zabraňují totiž vyvolání metabolické acidózy (překyselení organismu) a hlavně ketózy. Jejich příjem však musí být regulovaný a přijímané množství musí odpovídat tělesné aktivitě. Ve vztahu k sacharidům je důležité naučit se pracovat s výměnnými jednotkami a ideální je, pokud diabetik pochopí i význam glykemického indexu.

Je nadváha pro diabetika riziková?

Nadváha je riziková ze zdravotního hlediska pro každého člověka, pro diabetika je však vysoce riziková. Nadváha značně komplikuje léčbu diabetu a urychluje nástup doprovodných onemocnění. Ve většině případů je proto nutné upravit jídelníčky tak, aby byl zajištěný nižší příjem energie. Snížení nadváhy je jeden z nejdůležitějších požadavků na úspěšné zvládnutí diabetu ve vztahu k rozvoji dalších závažných onemocnění, které diabetes později vyvolává.

Je pro diabetika vhodný pohyb?

Pohyb je při diabetu stejně důležitý, jako hlídání příjmu sacharidů a úprava jídelníčků. Nejlepší pohybovou aktivitou je chůze. Může být samozřejmě jakákoliv jiná pohybová aktivita, který mírně zvýší tepovou frekvenci zhruba na hodnotu 100 až 106 tepů za minutu. To odpovídá chůzi po rovině rychlostí zhruba 4 km za hodinu. Úprava stravovacích návyků bez odpovídající pohybové aktivity nevede k požadovanému cíli a k úspěšné léčbě diabetu.

Co je to glykémie?

Stručně řečeno, jedná se o množství glukózy obsažené v krvi. Důležitá je hodnota glykémie a také průběh glykémie. Hodnota glykémie říká, kolik glukózy je v daném okamžiku v krvi obsaženo. U zdravých lidí se může glykémie pohybovat v průběhu 24 hodin v rozmezí hodnot 3,6 až 6,6 mmol v 1 litru krve. Fyziologické rozmezí je 4,0 až 5,5 mmol v 1 litru krve. Průběh glykémie říká, jak se mění koncentrace glukózy v krvi během dne, zejména po jídle nebo při zvýšené fyzické aktivitě.

Co znamená jednotka mmol?

Jedná se o údaj hmotnosti používaný v chemii a odvozuje se od molekulární hmotnosti látek. Například molekulová hmotnost glukózy je 180. To znamená, že 1 mol glukózy váží 180 g. 1 mmol pak váží 180 mg. Pokud tento údaj vztáhneme ještě k objemu krve, získáme údaj o koncentraci. Proto se uvádí jednotka mmol/l krve. Pokud tedy pacientovi lékař sdělí, že má hodnotu cukru 8,6, pak mu vlastně říká, že jeho glykémie (koncentrace glukózy v krvi) je 8,6 mmol/l krve. To znamená, že v okamžiku provedeného odběru krve měl pacient v 1 litru krve 1548 mg glukózy (180 x 8,6) a v celém objemu krve tedy zhruba 8,5 g glukózy.

Proč se používá k vyjádření glykémie koncentrační údaj (tzn. mmol/l) a ne údaj o obsahu glukózy v celém objemu krve (g) je ryze praktický. Muž má objem krve vyšší než žena, člověk malého vzrůstu má krve méně než člověk vysoký a mohutný. Někdo má v těle 4 l krve, někdo může mít 5,8 l. Pokud uvedeme stejný údaj 8,6 mmol/l krve, pak člověk s objemem 4 l má v krvi 6,2 g glukózy a člověk s objemem 5,8 l má v krvi skoro 9 g glukózy. V obou případech mají 8,6 mmol/l krve. Aby bylo možné hodnoty porovnávat bez ohledu na stavbu těla (velikost, váhu, pohlaví), tedy bez ohledu na skutečný objem krve, vyjadřuje se glykémie jako koncentrační údaj v mmol/l krve.

Co je to hypoglykémie?

Jedná se o stav, kdy koncentrace glukózy v krvi klesne pod hodnotu 3,6 mmol na litr krve. Jedná se o život ohrožující stav, který směřuje k výraznému útlumu mozkové aktivity, následuje stav bezvědomí a pokud není glykémie rychle zvýšena, nastává smrt. Proto by měl mít každý diabetik, který si aplikuje inzulín, vždy po ruce kostku cukru nebo cukrem slazený nápoj.

Co je to hyperglykémie?

Jedná se o stav, kdy se v krvi nachází vysoká koncentrace glukózy. Tento stav nastává téměř po každém jídle a pokud se do dvou hodin po jídle glykémie sníží pod hodnotu 5,5 mmol na litr krve, jedná se o normální reakci těla.

Pokud však koncentrace glukózy v krvi překročí hodnotu 7,0 mmol/l nalačno (měřeno nejméně po 8 hodinovém lačnění) nebo kdykoliv během dne nad 11,1 mmol/l, jedná se o onemocnění hyperglykémií. Nejčastější příčinou je diabetes mellitus, při němž nejsou buňky schopny ať již z nedostatku inzulinu nebo při jeho rezistenci zpracovávat glukózu a využívat ji jako zdroj energie. Hyperglykémie není život ohrožující stav, neléčená však spolehlivě směřuje k vyvolání jiných závažných onemocnění. Vysoká koncentrace glukózy v krvi má však  za následek bolesti hlavy, závratě a při hodně vysokých hodnotách i poruchy vědomí.

Jak se glykémie měří?

Koncentrace glukózy se stanovuje v žilní krvi speciálním testem. Při prokázání hodnot odpovídajících hyperglykémii se pro potvrzení diabetu provedou doplňková stanovení, kdy se stanovuje obsah tuků, cholesterolu, kyseliny močové a aktivita transamináz. Tyto výsledky pomohou lékaři s potvrzením diagnózy. Pokud výsledky potvrzují diabetes, provede se orální glukózový toleranční test - oGTT.

Vyšetřovanému se dá vypít 75 gramů glukózy rozpuštěné ve 3 dcl vody. Roztok se musí vypít v rozmezí 3 až 5 minut. Hladina krevního cukru se hodnotí v časových intervalech, vždy však po 2 hodinách po vypití roztoku glukózy. Pokud jsou stanoveny hodnoty glukózy v 1 litru krve před vypitím glukózového roztoku do 7 mmol a 2 hodiny po vypití do 11,1 mmol, nejedná se o porušenou glukózovou toleranci. Při hodnotách nad 7 mmol/l nalačno a nad 11,1 mmol/l 2 hodiny po vypití je potvrzen diabetes mellitus.

Rychlého potvrzení diagnózy diabetu lze dosáhnout i opakovaným měřením glykémie kdykoliv během dne a pokud je nejméně 2x po sobě naměřena hodnota glykémie vyšší jak 11,1 mmol/l krve, je diabetes prakticky potvrzen. Protože diagnóza cukrovky není potvrzena pouze jediným vyšetřením, musí se vyšetření zopakovat s odstupem několika dnů.

Pokud jsou stanoveny hodnoty, kdy pacient má sice zvýšenou glykémii, ale tato nedosahuje hodnotu platnou pro diagnózu cukrovky, pak se mluví o diagnostikovaném prediabetu. Jedná se o případ hraniční glykémie nalačno (HGL) v rozmezí 5,6 až 6,9 mmol/l krve nebo glykémie v žilní plazmě po provedeném oGTT v rozmezí 7,8 až 11,0 mmol/l krve (porušená glukózová tolerance, PGT).

Co je to glykémická křivka?

Pokud chce lékař získat co nejpřesnější informaci o průběhu glykémie, odebere se během orálního glukózového testu několik vzorků krve v průběhu asi 3 hodin. Pak se naměřené hodnoty zaznamenají v grafu, kdy na ose x je čas a na ose y hodnota naměřené glykémie. Zavedeným pravidlem je, že se vždy musí odebrat vzorek krve po 2 hodinách od vypití roztoku glukózy. Lékař pak posuzuje, jak rychle se křivka zvedá a jak rychle zase klesá po dosažení maxima. Nejdůležitější informací je rychlost poklesu glykémie od okamžiku dosažení maximální hodnoty.

Co je to postprandiální glykémie?

Hodnota glykémie stanovená těsně po jídle (většinou se uvažuje časový interval nejdéle do 30 minut po jídle). Obvykle se naměří hodnoty odpovídající hyperglykémii. Aby nedocházelo k chybnému nebo nepřesnému hodnocení zdravotního stavu, používá se pro tento specifický případ označení postprandiální glykémie. Tím se jednoznačně říká, že se nemusíme bát naměřené vysoké hodnoty glykémie (pokud není vyšší, jak 11,1 mmol/litr krve), protože se jedná o normální stav nárůstu koncentrace glukózy v krvi po jídle.

Co je to glykémický profil?

Jedná se o odborný název pro hovorově používané označení průběhu glykémie. Sleduje se hodnota glykémie několikrát během 24 hodin. Obvykle se stanovuje za různých režimů jako je před jídlem, po jídle, po zátěži apod. Využívá se zejména u diabetiků pro určení přesnějšího dávkování inzulinu.

Co je to glykémický index?

Laicky řečeno, glykémický index (GI) vyjadřuje, jak rychle dokáže přijatá potravina zvýšit koncentraci glukózy v krvi. Glukóze byla přiřazena hodnota 100. Každá jiná potravina se vždy hodnotí porovnáním právě s glukózou. Čím nižší hodnotu glykémického indexu potravina má, tím výhodnější je pro diabetika. Nízká hodnota GI znamená, že je nárůst koncentrace glukózy v krvi pozvolnější a nedosahuje tak vysokých hodnot. Naopak, vysoká hodnota GI znamená, že glykémie vyskočí rychle nahoru a to nutí slinivku k uvolnění většího množství inzulínu do krve. V konečném důsledku je tím podpořena vyšší produkce tuků, což většinou vede ke zvyšování hmotnosti. Čím rychleji dokáže potravina zvýšit hladinu glukózy v krvi, tím má potravina vyšší GI. Nejnižší hodnoty se týkají složitých a velkých molekul polysacharidů, vysoké hodnoty mají jednoduché cukry. Glykémický index se uvádí pouze u potravin, které obsahují sacharidy. U bílkovin a tuků se hodnota GI neuvádí, protože neobsahují sacharidy a nemůže se z nich tedy do krve glukóza vstřebat.          ... více zde.

Kolik sacharidů může diabetik zkonzumovat?

Uvést nějakou doporučenou gramáž vlastně ani nelze, protože záleží na tělesné aktivitě, věku, složení přijímané potravy a celé řadě dalších faktorů. Obecně lze ale říct, že množství přijímaných sacharidů by mělo pokrýt zhruba 55 % celkově přijaté energie. Pro dospělého člověka s běžnou denní aktivitou by měl být energetický příjem asi 8200 kJ za celý den. Z toho 55 % činí asi 4500 kJ, a protože 1 g sacharidů poskytne energii 17 kJ, pak to odpovídá příjmu asi 265 g sacharidů za den.

Jakou energii poskytují jednoduché cukry a jakou škroby?

Stejnou. Nezáleží na tom, jak je molekula sacharidu složitá. Vždy platí, že 1 g sacharidů poskytuje 17 kJ energie. Takže 1 g řepného cukru dá stejnou energii, jako 1 g glukózy nebo 1 g medu nebo 1 g ovocného cukru nebo 1 g škrobu. Pro objektivnost informace je potřeba zdůraznit, že to platí v přepočtu na 100 % sušiny. Rozdíl je ale v tom, jak rychle ji ten který sacharid poskytuje. Zatímco glukóza, řepný cukr, med nebo ovocný cukr (obecně jednoduché cukry) poskytují energii velice rychle, škrobům chvíli trvá, než se jejich velké molekuly rozloží a pak se teprve z nich uvolněná glukóza vstřebá do krve a doputuje k buňkám. Čím větší a složitější je molekula sacharidu (takové sacharidy se označují jako polysacharidy), tím pomaleji se rozkládá a delší dobu trvá, než se z ní energie získá. Toto je pro diabetika nejlepší varianta. Proto se doporučuje, aby přijímaná strava obsahovala co největší podíl polysacharidů a obsah jednoduchých cukrů by neměl přesáhnout zhruba 10% podíl. V příkladu uvedeném v předchozím odstavci by to odpovídalo zhruba 27 g jednoduchých cukrů přijatých v průběhu dne.

Existuje nějaký přepočet, jak a o kolik se zvedne glykémie při požití jednoduchých cukrů?

Dospělý člověk má asi 5,5 l krve. Vezmeme-li hraniční hodnotu 5,5 mmol na litr krve, znamená to, že v krvi je obsaženo 990 mg glukózy (1 mmol = 180 mg glukózy). Pokud zkonzumujeme kostku cukru (asi 3,6 g), pak se teoreticky může glykémie zvednout o 3,6 mmol/l krve, tedy na hodnotu 9,1 mmol/l krve. Prakticky je to o trošku méně, protože se cukr do krve nevstřebá v jednom okamžiku, ale vstřebání trvá minuty. Během tohoto času se část vstřebaného cukru už spotřebuje. Prakticky se jedná o zvýšení glykémie zhruba o 1 mmol/l krve. To však platí pro jednu kostku. Pokud zkonzumujete 3 kostky, vstřebání přijtého cukru bude trvat přibližně stejnou dobu, jako u jedné kostky (protože se jedná o jednoduchý cukr) a glykémie po několika minutách vyskočí až k 10 mmol/l krve. Pokud však ve stejnou dobu budete současně vykonávat nějakou zvýšenou fyzickou aktivitu, zvýšení glykémie bude velice malé, protože si přijatou glukózu z krve okamžitě odebírají svalové buňky a vyrábí si z ní potřebnou energii. Takže výsledná glykémie se bude pohybovat přibližně kolem hodnoty 6,5 mmol/l krve.

Aktuální glykémie se odvíjí od množství glukózy dodávané v daném okamžiku z trávicího traktu (z přijaté potravy) a od toho, kolik glukózy v daném okamžiku spotřebovávají hlavně svalové buňky. Čím náročnější fyzická aktivita v daném okamžiku probíhá, tím více se glukózy odebírá z krve a tím více se snižuje aktuální glykémie. Pokud půjdete hrabat listí na zahradu, klidně můžete malinko zhřešit a dopřát si něco sladkého (v rozumném množství). Toto však neplatí u lidí, kteří mají porušenou rovnováhu v produkci glukózy v játrech, protože u nich játra neadekvátně reagují na příjem glukózy z potravy a glukózu produkují i v době, ve které by to normálně nedělaly.

Jak se glykémie v těle reguluje?

Koncentrace glukózy v krvi je řízena složitým mechanismem, kdy proti sobě stojí účinky regulačního hormonu inzulinu a kontraregulačních hormonů jako je glukagon, katecholaminy, kortisol a růstový hormon. Inzulín snižuje koncentraci glukózy v krvi, glukagon, kortisol, katecholaminy a růstový hormon koncentraci glukózy zvyšují. Nejrychleji zvyšuje koncentraci glukózy v krvi stresový hormon adrenalin. Již z výše uvedeného je patrné, jak nebezpečná a život ohrožující je hypoglykémie. Proto je v těle tolik hormonů, které zajišťují rychlé doplnění glukózy do krve. Naproti tomu hyperglykémii řeší v těle prakticky jeden hormon. Tělo si tedy může dovolit experimentovat s vyšší koncentrací glukózy v krvi, protože je to sice pro něho nežádoucí stav, ale ne život ohrožující. Naopak nízká koncentrace glukózy v krvi je pro něho kritickým stavem a proto se pojistilo několika hormony, aby tento nežádoucí stav bylo schopno rychle eliminovat.

Co je to inzulín?

Jedná se hormon, který se produkuje ve slinivce břišní a zde si také tělo drží pohotovostní zásobu. Jakmile v krvi stoupne koncentrace glukózy zhruba nad 6,5 mmol/litr krve, zvýší slinivka intenzitu vylučování inzulínu do krve. Jeho účinkem začnou buňky spotřebovávat více glukózy a tím se opět její koncentrace v krvi sníží. Vyšší obsah inzulínu v krvi má však i svou negativní stránku. Hlavní funkcí inzulínu totiž není snižování koncentrace glukózy v krvi, ale tvorba glykogenu a hlavně zásobního tuku. Aby se mohl glykogen a tuk vytvářet, musí být glukóza rychleji dopravována do buněk, protože právě z glukózy si buňky glykogen a tuk vytvářejí. Čím více inzulínu v krvi tedy koluje, tím více se podporuje tvorba zásobního tuku a tím více přibíráme na váze.          ... více zde.

Co znamená snížená citlivost tkání k inzulínu?

Aby mohl inzulín vyvolat zvýšený přenos glukózy z krve do buněk, musí se napřed na povrch buňky přichytit. Děje se to na konkrétním místě a toto místo se v odborné terminologii označuje jako receptor pro inzulín. Někdy se stane, že se inzulín na toto místo přichycuje velice neochotně nebo vydrží přichycený jen krátkou dobu. Přitom se jeho účinek projevuje jen v době, kdy je na receptor přichycený. Proto je v těle přítomná ještě zvláštní sloučenina, která se označuje jako glukózotoleranční faktor (GTF faktor). Účinek tohoto faktoru spočívá zjednodušeně řečeno v tom, že dokáže molekulu inzulínu nasměrovat k receptoru a udržet ho na receptoru déle přichycený.

Může nastat situace, kdy je inzulín v kontaktu s receptorem kratší dobu. Tehdy mluvíme o snížené citlivosti k inzulínu. Tělo se pak snaží tento nedostatek kompenzovat uvolněním většího množství molekul inzulínu do krve, protože je pak větší pravděpodobnost, že se na uvolněné místo přichytí jiná molekula inzulínu. Takže větším počtem molekul inzulínu dosáhne tělo potřebného času k požadované aktivitě ve vztahu k přenosu glukózy do buněk. Větší množství molekul inzulínu v krvi však odvede větší práci při tvorbě nového tuku. Diabetici, kteří si píchají inzulín (mají inzulínu v krvi většinou o trošku více), ve většině případů přibírají na váze. 

Je GTF faktor klíčovou sloučeninou?

GTF faktor je důležitou součástí pro zajištění fungování inzulínu v těle. Pokud je ho málo, je účinnost inzulínu omezena a tělo tento výpadek musí kompenzovat zvýšeným vylučováním inzulínu ze slinivky. Neochota inzulínu vázat se na receptor však může být vyvolána i jinými vlivy. Pokud je z jakékoliv příčiny omezena produkce inzulínu ve slinivce, pak je také obvykle snížená schopnost zásobovat krev při rychlém zvýšení koncentrace glukózy dostatečným množstvím inzulínu. V takovém případě význam GTF faktoru narůstá. Pokud bude v těle GTF faktoru dostatek, dokáže využít v maximálně možné míře účinnost všech přítomných molekul inzulínu a může nastat stav, kdy i menší počet molekul inzulínu dokáže zvýšenou glykémii zvládnout. Proto je tak důležité, aby zejména diabetici měli v těle GTF faktoru dostatek. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že nedostatek GTF faktoru může urychlit nástup diabetu 2. typu i u zdravých lidí, kteří mají k rozvoji diabetu vrozené dispozice. Dostatečný přísun GTF faktoru je důležitý pro správné fungování inzulínu u každého člověka.          ... více zde.

Jak ovlivňují aktivitu inzulínu potraviny s různým GI?

Potraviny s vysokou hodnotou GI (hlavně jednoduché cukry) rychle zvyšují glykémii a vyvolávají rychlé vylučování inzulínu ze slinivky. Tělo takový rychlý nárůst glykémie jistí vyloučením většího množství inzulínu, než by ve skutečnosti bylo nezbytně nutné. Proto po zkonzumování sladkostí obvykle klesne glykémie o trošku více, než by bylo normální. Protože je v krvi více molekul inzulínu, snadněji po potravinách s vysokou hodnotou GI přibíráme.

Naopak u potravin s nízkou hodnotou GI stoupá glykémie pomaleji, slinivka vylučuje inzulín po menších dávkách a tělo má čas zpětně hodnotit, zda vyloučené množství stačí nebo je potřeba ještě do krve inzulínu přidat. V konečném důsledku se do krve vyloučí méně inzulínu a navíc je toto množství dodáno do krve v delším časovém úseku. Konzumací potravin s nízkou hodnotou GI lépe hospodaříme s inzulínem a produkce zásobního tuku je mnohem nižší, než u potravin s vysokou hodnotou GI.

J

x